Prohlášení o odpovědnosti a podmínky užití

Tento materiál je chráněn autorským právem a je určen výhradně pro osobní potřebu registrovaného účastníka kurzu. Jakékoli neoprávněné šíření, kopírování, publikování, zpřístupňování či poskytování tohoto obsahu třetím osobám bez předchozího písemného souhlasu autorky je výslovně zakázáno a může být kvalifikováno jako porušení autorského zákona. Děkujeme za respektování těchto podmínek.

Tento online kurz slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nenahrazuje individuální odborné vedení, osobní konzultaci s kvalifikovaným trenérem ani veterinární vyšetření či odborný dohled. Veškeré informace, rady a techniky uvedené v kurzu jsou poskytovány na základě praktických zkušeností a osvědčených přístupů. Jejich aplikace je však plně na vlastní odpovědnost každého účastníka. Autorka kurzu nenese žádnou odpovědnost za jakékoliv následky, újmy, zranění či ztráty vzniklé v důsledku použití těchto informací.

Upozorňujeme, že práce s koňmi je spojena s určitými riziky a může být potenciálně nebezpečná. Doporučujeme, aby veškeré techniky a cvičení byly prováděny s maximálním ohledem na bezpečnost zvířete i člověka. V případě nejistoty nebo nedostatečné zkušenosti důrazně doporučujeme vyhledat odbornou pomoc. Poskytovatel kurzu nenese žádnou odpovědnost za škody, zranění či jiné újmy způsobené nesprávným nebo neuváženým použitím informací z tohoto kurzu.

Účastí v kurzu účastník výslovně potvrzuje, že si je plně vědom rizik spojených s prací s koňmi, a že veškeré kroky podniká na vlastní odpovědnost.

V případě, že účastník pracuje s koněm, který vykazuje známky nebezpečného chování (např. agresivita, kopání, kousání, vznětlivost, nevyzpytatelnost apod.), je nutné přistupovat k takovému zvířeti zcela individuálně a za specifických podmínek, které nejsou obsahem tohoto kurzu. Vždy dbejte na bezpečnost všech zúčastněných. Nezletilí by měli být při práci s koňmi vždy pod přímým dohledem dospělé, odpovědné osoby.

Upozorňujeme také, že veškerá zodpovědnost za zdravotní stav koně, jeho pravidelnou péči a kondici, nese výhradně jeho majitel, popř. osoba oprávněná s koněm nakládat. Tato odpovědnost zahrnuje zejména, nikoli však výlučně, zajištění pravidelné veterinární péče, úpravy kopyt, péče o chrup, fyzioterapie a celkové kondiční přípravy zvířete.

Fyzická cvičení a gymnastické prvky prezentované v tomto kurzu mohou představovat zvýšenou zátěž pro pohybový aparát koně. Před jejich aplikací je nezbytné důkladně znát a zohlednit aktuální zdravotní stav koně. Provozovatel kurzu nenese žádnou odpovědnost za případné újmy na zdraví zvířete vzniklé v důsledku nevhodného použití zde uvedených informací, cvičení nebo z důvodu zanedbání péče ze strany uživatele kurzu.

Používáním tohoto kurzu uživatel bere na vědomí a souhlasí s výše uvedeným.

Úvodní video: Práce se strachem u koní.

INTERAKCE S OBJEKTY ("BUBÁK")

Toto cvičení je důležíté, protože naučí vašeho koně vypořádat se, společně s vámi, s nepříjemnými a stresujícími situacemi. Když budete cvičení opakovat a opravdu si s ním hrát, začnou být strašidelné předměty pro vašeho koně zábavou. V tomto cvičení je velice důležitá podpora, kterou dáte svému koni, aby mohl překonat svůj strach. Pokud koně opravdu podpoříte a dáte mu čas, začne hledat oporu u vás automaticky. Vy se při tomto cvičení naučíte číst jemné signály, které váš kůň používá ke komunikaci, pokud je nervozní či ve stresu.

          POSTUP:

1. Položíme nějaký předmět, kterého by se koník mohl bát, doprostřed jízdárny (dobrá je plachta). Začneme s něčím, co koníka neděsí k smrti.
2. Můžeme mít koně na volno nebo na vodítku (v tom případě musí být vodítko povolené). Jdeme směrem k plachtě, postavíme se tak blízko, jak jen dovolí váš kůň. Pokud kůň zastaví, zastavíme se také. Je na koni, aby si určil komfortní zónu. Když koník stojí a sleduje plachtu, začneme dělat cvičení "spolu v klidu" (dýcháme a uvolňujeme napětí v našem těle). Pozorujeme našeho koníka a usmíváme se. Pokud kůň chce udělat krok zpět, tak mu to umožníme (sovobná volba, pamatujte).
3. Pokud kůň stojí, kouká na plachtu a je klidný, můžete odměnit. POZOR! Odměňujte jen tehdy, pokud je kůň opravdu klidný!! Nezapomínejte, že odměňujete i emoce koně. Jestli si nejste jistí, zda je koník opravdu v klidu a plachta mu nevadí, pokračujte bez odměn a jen koníka opravdu hodně chvalte.
4. Pokus se koník rozhodne udělat krok směrem k plachtě, ihned klikneme (klikrem či označíme slovem) a pochválíme-zde odměňujeme jeho rozhodnutí (akci) a podporujeme jeho zvědavost a ochotu. Pokud se kůň sám k plachtě neodváží, můžeme udělat směrem k plachtě pár kroků, abysme podpořili jeho zvědavost. Nenutíme koně jít dopředu! Opět sledujeme jeho reakce. Pokud se rozejde, je to v pořádku, podporujeme ho v jeho úmyslu. Necháme koně udělat pár kroků a sami opakujeme cvičení "spolu v klidu". Koníka opravdu hodně chválíme za každý krok, který udělá směrem k plachtě. Nezapomínejte, vy jste podpora!
5. Pokud se vám povedlo dostat blízko plachty, chválíme koníka za každou další interakci s plachtou. Tedy dotyky kopytem, čichání, či stoupnutí na plachtu.
6. Záleží na koníkovi, co zvládne a jak daleko se dostanete za trénikovou lekci. Pamatujte, že méně je více a u koní to opravdu platí dvojnásob.
7. Když koník zvládne stát blízko plachty v klidu, můžeme vyzkoušet, zda koník plachtu přejde. Opět mu běžte příkladem a podpořte jeho zvědavot. Roztáhněte plachtu, jak nejvíce je to možné a postavte se na ni. Vyzkoušejte, jestli za vámi koník půjde. Pokud udělá krok na plachtu-moc chvalte! Chvíli stůjte a relaxujte. Počkejte, až koník také zrelaxuje. A můžete vyzkoušet pár dalších kroků, až úplně plachtu přejdete. Dejte koníkovi čas a podporu. Jednou se vám vrátí. Opravdu nespěchejte.

Video: Jack a Lili-hrátky s plachtou. Tréninkový tip: Když učím koně nové věci vždy přemyšlím, z jaké strany přicházejí nové podněty a dle toho se snažím koni přizpůsobit. Důvodem je to, že koně vnímají podněty různé v pravém zorném poli a levém zorném poli. Útěková reakce je mnohem silnější při zaznamenání děsivého podnětu levým okem. Naproti tomu pokud kůň zaznemaná stejný podnět okem pravým, jeho reakce bývají mírnější. Toho lze například využít v terénu, kdy se snažím, aby levé oko mělo dostatek prostoru.

Video: Jack seznámení s deštníkem.

Video: Adámek-seznámení s deštníkem. "To nejlepší, co můžete svému koni dát je schopnost naslouchat a opravdu ho vnímat. Zastavte se, kdykoliv si o to tiše řekne – ať už pohledem, napětím v těle nebo nepatrným krokem zpět. Dejte mu prostor dýchat, být s vámi i sám se sebou. Dopřejte mu možnost volby, protože právě v ní se rodí důvěra.

RELAXACE A UVOLNĚNÍ

V jezdeckém světě často vnímáme koně v pohybu, v akci, ve výkonu. Málokdy se zamýšlíme nad jedním z nejdůležitějších stavů, který je pro jejich celkovou pohodu, zdraví a dokonce i imunitu naprosto klíčový: relaxace. Relaxaceje  schopnost nervového systému přepnout do klidového režimu, což se projevuje jak na tělesné, tak na psychické úrovni.

Relaxovaný kůň není nespolehlivý, ospalý nebo apatický. Naopak – je flexibilní, citlivý a rychle se znovu aktivuje, pokud je to potřeba. Jeho tělo je uvolněné, mysl klidná a schopná se soustředit.

Stres a napětí jsou tichými zabijáky výkonu i psychické pohody koně. Dlouhodobý stres oslabuje imunitní systém, narušuje trávení a zvyšuje náchylnost k nemocem a zraněním. 

Autonomní nervový systém

Pro pochopení terapeutického významu relaxace a práce s dechem u koní je nezbytné porozumět principům fungování jejich autonomního nervového systému (ANS). Tento systém řídí mimovolní tělesné funkce a dělí se na dvě hlavní větve – sympatický a parasympatický nervový systém. Tyto dvě složky představují komplementární regulační mechanismy, které udržují homeostázu a přizpůsobují organismus vnějším i vnitřním podnětům.

Sympatický nervový systém (SNS): Aktivace v reakci na stres

Sympatická větev ANS se aktivuje především v situacích ohrožení, stresu nebo náhlé zátěže. Spouští fyziologickou reakci známou jako "fight or flight" ("bojuj nebo uteč"), která připravuje tělo na rychlou akci. Zahrnuje zvýšení srdeční frekvence, zrychlení dechu, stažení cév v periferiích a inhibici trávících funkcí. U koně se tento stav může projevovat napětím, neklidem, hyperreaktivitou nebo sníženou schopností spolupráce. Ve stavu vysoké sympatické aktivace není kůň schopen hlubšího vnímání, učení ani vytváření kvalitního sociálního kontaktu – primární funkcí tohoto režimu je přežití, nikoliv adaptivní interakce.

Parasympatický nervový systém (PNS): Regenerace a návrat k rovnováze

Naopak parasympatická větev autonomního nervového systému hraje klíčovou roli v procesech zotavení, trávení a obnovy. Aktivuje se ve chvílích bezpečí a klidu – její činnost je spojena s tzv. režimem "rest and digest" ("odpočíání a trávení"). Dochází ke zpomalení srdeční činnosti, stimulaci trávicí soustavy, zvýšené sekreci slin a celkovému uvolnění svalového tonusu. V tomto stavu je kůň vnímavý, emočně dostupný a schopen procesu učení i vytváření sociálních vazeb. Parasympatická aktivace je rovněž nezbytná pro zahájení regeneračních procesů na buněčné i hormonální úrovni.

Když se kůň naučí relaxovat přináší to s sebou mnoho benefitů:

• Rychlejší zotavení: Dokáže se mnohem rychleji zotavit po překvapení nebo šoku (např. při splašení). Místo dlouhodobého setrvávání ve stavu "boj nebo útěk" se jeho nervový systém efektivně přepne zpět do klidového režimu. To má přímý vliv na jeho imunitu.

• Lepší spolupráce pod tlakem: Kůň dokáže lépe spolupracovat a zůstává funkční i pod tlakem situace. Jeho mysl není zablokovaná stresem a je schopná se učit a reagovat.

• Efektivní trénink: Při tréninku je proto základem nepřivádět koně k únavě a vyčerpání, ale cíleně ho přivádět do stavu relaxace a přítomnosti. Uvolněný kůň se učí lépe, s větší radostí a menším fyzickým vyčerpáním.

1. Relaxační technika-Mastersonova metoda

Mastersonova technika je jemná manuální metoda práce s tělem koně, zaměřená na uvolnění napětí a zlepšení pohyblivosti. Koně aktivně zapojuje do procesu – kůň při ní dostává prostor reagovat na jemné podněty a napětí sám uvolnit. Terapeut pomocí lehkého tlaku, houpavých pohybů a práce v tzv. nulovém napětí sleduje reakce koně (např. mrkání, zívání, pohyby hlavy) a podle nich postupuje dál.

Mastersonova technika pomáhá uvolnit hluboko uložené napětí, které může být způsobeno přetížením, nesprávným tréninkem nebo stresem, a tím podporuje fyzickou i psychickou pohodu koně. Výsledkem bývá zlepšení pohybu, ochoty ke spolupráci a celkového komfortu při práci i odpočinku. 

Na youtube majdete mnoho videí této techniky. Je také možnost zkoupit knihu, kde jsou tyto techniky popsané.

Já osobně ráda používám Bladder meridian techniku.

Při práci s koněm osobně preferuji volnost – vždy mu dávám možnost se vzdálit, když to potřebuje. V průběhu techniky se někdy dostáváme do oblastí, které mohou být pro koně velmi citlivé nebo nepříjemné. V takových chvílích ho nijak nedržím ani se ho nesnažím přimět k uvolnění "za každou cenu", což občas vídám i u jinak zkušených praktikujících Mastersonovy techniky. Nejsem certifikovaný terapeut, ale pracuji citlivě a s respektem – vycházím ze svých zkušeností, intuice a znalostí z různých tělových technik. Důvěřuji procesu a tělu koně, které si často samo řekne, kdy a jak je připravené napětí pustit.

Na začátku procesu se mi často stává, že kůň odchází, chce se věnovat pastvě, líže solný liz nebo se jinak "odkloní" od kontaktu. Mnoho z těchto projevů mu nechávám – vnímám je jako součást jeho regulace a přirozené reakce na práci s tělem. Pokud odejde dál, samozřejmě si ho klidně přivedu zpět, ale místo toho, abych na původním místě trvala, zjemním přístup nebo pokračuji v jiné části těla. 

Nechci, aby měl pocit tlaku nebo nutnosti "něco vydržet". Věřím, že právě tímto nenásilným přístupem vytvářím prostor pro skutečné uvolnění a důvěru, která je pro mě důležitější než okamžitý výsledek. Po určité době se kůň sám zastaví a proces si začne užívat. 

Tato práce je něco, co se člověk nemůže naučit jen z knih nebo videí – vyžaduje praxi, trpělivost a především hluboké vnímání těla koně i vlastního. Je třeba být přítomný, citlivý a otevřený tomu, co se v daném okamžiku děje. Naučit se rozpoznávat jemné signály, kterými kůň komunikuje, a zároveň sledovat vlastní napětí, záměr i dotek. Právě v tomto tichém dialogu mezi dvěma těly vzniká prostor pro skutečnou změnu, uvolnění a porozumění. 

Zde bychom mohli vést zajímavou diskuzi o tom, kde je hranice mezi tím, kdy si kůň sám přijde na uvolnění a relaxaci a skutečně si proces začne užívat, a kdy už jde spíše o obyčejné odevzdání. Jinými slovy, kdy už se kůň nesnaží odejít, protože zjistí, že to nemá cenu. Myslím, že jasněji se to ukáže až po delší době – podle toho, zda kůň vyhledává terapeutickou práci, jestli se během terapie sám obrátí a přijde k nám. Někteří odborníci tvrdí, že občasné "protlačení" koně k uvolnění je nutné. Nemám však dostatek zkušeností, abych tuto teorii mohla potvrdit nebo vyvrátit, proto tuto otázku raději nechávám na posouzení odborníků. 

2. Relaxační technika-uvolnení "zevnitř ven"

Relaxační technika uvolnění "zevnitř ven" nevyžaduje žádný dotek na koni. Koně začnou relaxovat spontánně, pokud jim dáme dostatek prostoru. Koně se tak učí rozeznat napětí v těle a pak ho uvolnit.

Postavím se tedy vedle koně a já sama nejprve pocítím, jak se mé tělo "rozpouští" a uvolňuje. Dýchám zhluboka a vědomě uvolňuji svou hlavu směrem ven. Poté už jen pozoruji koně bez napětí, předsudků a očekávání. 

Začnu pozorovat signály relaxace u koně – snížení hlavy dolů, žvýkání, uvolněný postoj, odffrknutí, zamrknutí, pohyb ušima. Když kůň nějaký takový signál ukáže, tak ho pohladím a pak se od něj kousek vzdálím. Čekám na další signály značící relaxaci a uvolnění, poté ke koni přistoupím, opět ho pohladím. celé kolo následně opakuji. Na začátku trénuji jen asi 5 minut, poté prodlužuji 10-15 minut (až po několika týdnech této práce!)

Znaky relaxace mohou být u koně natrénovány. Můžeme ho naučit, aby sklonil hlavu, aby stál v klidu, nebo aby působil, že se "uvolnil". Jenže to ještě neznamená, že skutečně uvolněný je. Pravá relaxace, ta hluboká, která umožňuje koni pracovat s lehkostí a efektivně využívat své tělo, může přijít jen tehdy, pokud se cítí v bezpečí – pokud důvěřuje svému člověku.

A právě tady začíná rozdíl mezi tréninkem a skutečným partnerstvím. Kůň, který je vnitřně napjatý, možná splní požadovaný úkol, ale jeho tělo i mysl zůstávají ve střehu. Ten, který důvěřuje a cítí se bezpečně, naopak otevře prostor k jemnosti, měkkosti a klidné přítomnosti.

Nestačí se dívat jen na to, co kůň dělá. Je potřeba vnímat, jak to dělá. Jaký má výraz v očích? Jsou jeho oči měkké, klidné? Mrká přirozeně, pomalu? Sledujme detaily – jak se olizuje, jak přežvykuje, jak dýchá. Je to pomalé, měkké, přirozené? Nebo je to uspěchané, nucené, přehnané?

Skutečné uvolnění se projevuje v každém aspektu jeho bytí – ve výrazu, v dechu, v pružnosti pohybu. A právě tehdy, když se dostaví, začíná mezi člověkem a koněm vznikat opravdová spolupráce, která není založená na tlaku nebo kontrole, ale na vzájemném naslouchání a důvěře.

JAK NAUČIT KONĚ STÁT PŘI....

Naučit koně stát klidně při ošetření, dekování nebo úpravě kopyt je základem bezpečné a pohodové manipulace. Kůň, který ví, co se od něj očekává, a cítí se při tom jistě, je mnohem klidnější a spolupracující. Správné stání minimalizuje riziko zranění jak pro koně, tak pro člověka – například při čištění kopyt nebo manipulaci s dekou. Trénink by měl být postupný, s důrazem na trpělivost, pozitivní posilování a dostatek času, aby si kůň vytvořil pozitivní zkušenosti a důvěru v situace, které jsou součástí každodenní péče. 

 POSTUP:

1. Seznámení s předmětem: Než začnete s jakoukoli manipulací, dopřejte koni čas se s předmětem seznámit. Nechte ho, aby si ho očichal, případně ho položte na zem a sledujte, jak na něj reaguje. Důvěra a zvědavost jsou základem úspěchu.

2. Práce s repelentem nebo sprejem: Na začátek je dobré použít rozprašovač s vodou, začněte mimo koně – stříkněte do prostoru a pozorujte jeho reakci. Pokud zůstane klidný, ihned odměňte. Pokud už v této fázi kůň ustupuje nebo je neklidný, je potřeba se zde na chvíli zastavit.

   Vraťte se o krok zpět – jen natáhněte ruku s rozprašovačem směrem ke koni a sledujte, zda zůstane stát. Cílem je, aby zůstal v klidu. Pokud ano, štědře odměňte – klidně i několikrát po sobě.

3. Postupné přidávání podnětu: Jakmile kůň zvládá stát při pohybu ruky, pokračujte tak, že znovu stříknete do prostoru, aniž byste mířili na něj. Pokaždé, když zůstane klidný, následuje odměna. Pokud by kůň couval nebo reagoval neklidně, pokračujte v rozprašování jen do té doby, než se zastaví, uvolní, nebo se na vás klidně podívá – tím dá najevo, že situaci začíná zvládat. V této fázi mám často koně na volno, aby si sám mohl regulovat, kdy a na jak blízko příjde.

4. V této fázi klidně trénink ukončete a pokračujte další den. Důležité je vždy končit s klidným a uvolněným koněm – to je základ pro budování důvěry a pokroku v dalším tréninku.

5. Zacílení na koně: Pokračujte tak, že rozprašovač jen namíříte směrem na koně, aniž byste stříkali. Pokud zůstane stát v klidu, ihned odměňte. Tento krok několikrát opakujte, aby si kůň zvykl na samotné gesto a nepovažoval ho za hrozbu.

6. Aplikace spreje: Když je kůň v této fázi klidný, začněte skutečně rozprašovat. Snažte se odměnit co nejrychleji – ideálně ještě v momentě, kdy kůň stojí a zůstává uvolněný. Tím si upevní pozitivní asociaci a zvýšíte šanci, že i příště zůstane v klidu. Pokud se kůň pohne, nevadí – je to přirozená součást procesu. Vraťte se jednoduše o krok zpět: jen natáhněte ruku se sprejem směrem ke koni a soustřeďte se na to, aby zůstal klidný a uvolněný. Teprve až tuto fázi zvládne s jistotou, můžete znovu postoupit dál.

7. Je naprosto v pořádku, pokud se na chvíli "zaseknete" mezi krokem 5 a 6. Někdy je potřeba tento úsek několikrát zopakovat, než kůň začne vnímat situaci jako běžnou a přestane reagovat napětím. Důležité je nespěchat, zachovat klid a koni dát čas, který potřebuje.

POSTUP-VARIANTA 2

1. Pokud by se vám ani po několika lekcích nedařilo – kůň by byl stále výrazně neklidný a při aplikaci spreje popocházel – můžete vyzkoušet i jinou variantu. Není sice jednodušší, protože na správné načasování je stejně náročná jako ta předchozí metoda, ale liší se v přístupu. V této verzi více využívám negativní posílení a kůň je připnutý na vodítku, takže ho částečně omezuji v pohybu. Tato varianta vám může pomoci, když potřebujete nějakou situaci vyřešit rychleji.

2. Pokračujte stejně jako v předchozí variantě až do bodu 2. Jakmile začnete aplikovat sprej do prostoru a kůň se začne hýbat, nepřestávejte s rozprašováním – pokračujte, dokud se nezastaví. Nechte ho přitom klidně pohybovat kolem vás na vodítku, jen si dávejte pozor, abyste se do něj nezamotali.

   Ve chvíli, kdy se kůň zastaví, okamžitě sprej schovejte, odměňte ho a dopřejte mu krátkou pauzu. Tento postup několikrát zopakujte, dokud kůň nezačne zůstávat v klidu i během samotné aplikace. Pravidelnost, trpělivost a správné načasování jsou i zde klíčem k úspěchu.

3. Následně namiřte sprej přímo na koně – zatím jen namiřte, bez stříkání. Pokud zůstane stát, okamžitě odměňte. Pokud se pohne, začněte se s ním pohybovat, ale ruku se sprejem nechte stále nataženou směrem k němu. Pokračujte v pohybu, dokud se kůň sám nezastaví – v ten moment sprej schovejte a odměňte. Tím mu jasně ukážete, že klid a zastavení vedou k úlevě a odměně.

4. Jakmile kůň zvládne předchozí krok v klidu, můžete přejít k samotné aplikaci spreje na jeho tělo. Postupujte stejně jako doposud: pokud kůň zůstane stát, okamžitě odměňte. Pokud se pohne, klidně se s ním pohybujte, ale pokračujte ve stříkání, dokud se nezastaví. Ve chvíli, kdy se zastaví, ihned sprej schovejte a odměňte ho. Tím opět posilujete spojení mezi klidem a příjemným výsledkem.

Doporučení: Mezi jednotlivými kroky dopřejte koni pauzu – nechte ho chvíli napást, nabídněte mu trochu sena nebo mu jen dejte čas vydechnout. Krátký odpočinek pomáhá snížit napětí, zpracovat novou zkušenost a udržet trénink příjemný a pozitivní pro obě strany. 

Video: Lea a Lili s repelentem: Na tomto videu vidíte, jak obvykle postupuji, když potřebuji koně naučit stát klidně při různých typech manipulace – ať už jde o ošetřování, dekování nebo sedlání. Postup je v zásadě vždy stejný. Vždy si vyhrazuji dostatek času a neočekávám, že vše zvládneme během jediné lekce. Zejména u úkonů, které provádíte denně, je důležité, aby je kůň zvládal s jistotou a klidem.

Video: Lili-ošetření sprejem: V tomto videu vám ukáži další způsob, jak efektivně pracovat s koněm. Stejně jako vždy je i tady klíčové jít krok za krokem, s trpělivostí a klidem, aby se kůň cítil bezpečně a mohl správně porozumět každému kroku. Práce s respektem a postupností otevírá cestu ke skvělé spolupráci.

PRÁCE VENKU

Nejčastějším problémem je samozřejmě úzkost. Mnoho koní má strach z opuštění stáda a domova, vyděsí je věci, které potkají (a nikdy nevíš, co to bude), koně pak přestávají vnímat. 

Cílem je, aby kůň zažíval vyjížďku jako něco klidného, relaxačního a snadného. Pokud má kůň zkušenosti s tím, že vyjížďky byly děsivé, obavy začnou hned po opuštění domova a budou narůstat. V takovém případě postupujte velmi pomalu v klidu. 

Začínám trénovat vždy na zemi, protože většina koní (a jejich lidí) se cítí uvolněněji a sebevědoměji při práci ze země. 

Koni můžete pomoci, tak že s ním venku budete hrát různé hry. Začněte pokud možno, co nejblíže stáji, aby viděl na ostatní koně ve stádě. Můžete po koni chtít, aby se dotkl cílového předmětu nebo pracoval na pohybech, jako jsou krok, zastavení, couvání, ohyby a kruhy. Také můžeš umístit target, rohože, kbelíky nebo jiné předměty před vyjížďkou, takže když vyjedete, budou tam známé předměty a cviky.

2. Procvičování klidu, relaxace a uvolnění

Nejlepší čas na učení klidu, relaxace a uvolnění napětí není, když tě potká traktor, cyklista, pes štěkající za plotem a igelitový pytel v příkopu. Vždy je lepší koně připravit na možné situace v  prostředí, kde se cítí v bezpečí. 

Trénink těchto dovedností doma je neocenitelný, protože můžete situaci kontrolovat. Začněte s jednoduchými věcmi a postupně přidávej složitější podněty, jak tvůj kůň získává sebedůvěru a učí se zastavit a vnímat tebe místo, aby panikařil.

Cviky, jako je zaměřování na nové objekty, sledování strašidelných předmětů, procházení úzkými koridory a pod oblouky, pomohou koni získat důvěru a zvědavost. Také si zlepšíte obě vaše dovednosti, abyste věděli, co nejlépe funguje pro uklidnění koně a pomohlo mu znovu navázat kontakt v náročnějších situacích.

Video: Práce venku-Lili

Video: Práce venku-Lili

Enrichment u koní

Když mluvíme o pohodě a zdraví koně, většinou se zaměřujeme na správnou výživu, dostatek pohybu a kvalitní ustájení. Ale jedna důležitá složka často zůstává stranou – a tou je mentální stimulace a obohacení prostředí, tzv. enrichment.

Stejně jako lidé, i koně potřebují podněty, výzvy a možnost přemýšlet a objevovat. V přírodě by trávili většinu dne pohybem, hledáním potravy, interakcemi s ostatními koňmi a reakcemi na prostředí. V našem způsobu chovu – byť s těmi nejlepšími úmysly – jim ale často tyto přirozené stimuly chybí.

Co je to enrichment?

Enrichment (z angličtiny obohacení) znamená vytvářet takové prostředí, které koně:

• mentálně stimuluje,

• podporuje jejich přirozené chování,

• a dává jim příležitost učit se, zkoumat a rozhodovat se.

Nejde jen o hračky ve výběhu (i když i ty mají své místo), ale o celkový přístup k tomu, jak koně vnímáme jako živé, zvídavé a inteligentní bytosti.

Proč je enrichment důležitý?

Kůň, který se nudí, frustruje nebo nemá možnost přirozeně vyjádřit své chování, může:

• rozvíjet stereotypie (např. klkání, tkaní),

• být apatický nebo naopak přehnaně reaktivní,

• ztrácet zájem o spolupráci,

• projevovat problémy v chování nebo zdraví.

Naopak kůň, který má možnost přemýšlet, objevovat a "něco dělat", je spokojenější, vyrovnanější a lépe reaguje na práci i člověka.

Jak enrichment v praxi vypadá?

Nemusí jít o nic složitého – někdy stačí drobné změny, které koně podpoří k přirozené zvídavosti:

• Různorodé krmení – seno na více místech, ve žracích sítích, nebo v různých výškách.

• Hračky a objekty – např. sudy, míče, plastové barely, větve, šustivé materiály.

• Targety a interaktivní práce – koně milují, když mají možnost aktivně řešit úkoly a být odměněni.

• Prostředí na přemýšlení – překážky, podložky, změny povrchů, polštáře.

• Sociální kontakt a pohyb – možnost interakce s jinými koňmi, společné procházky.

• Práce ze země nebo ve volnosti, kde má kůň prostor vyjádřit se a není jen "vykonavatelem".

Malé změny, velký dopad

Zavedením obohacení prostředí dáváme koni pocit smyslu a autonomie – a to výrazně ovlivňuje jeho celkovou pohodu i kvalitu vztahu s člověkem. Je to krok od "pasivního zvířete v boxu" ke zvědavému a aktivnímu partnerovi.

Pokud tě téma zaujalo, věnuji se mu i v rámci online akademie, kde sdílím konkrétní nápady a návody, jak enrichment zavést v běžných podmínkách.

Video: Lili-enrichment prostředí (plachta, deštník, bazén)

Hry s koňmi

Proč si hrát s koňmi? 

V tradičním pojetí výcviku koní se často klade důraz na poslušnost, disciplínu a výkon. Nicméně, čím dál více se ukazuje, že opomíjení přirozené potřeby koní hrát si, prozkoumávat a být mentálně stimulován, je obrovská chyba. Hra není jen kratochvíle; je to zásadní stavební kámen pro jejich fyzické i psychické zdraví, a pro kvalitu našeho vzájemného vztahu. Proč je tedy tak důležité, abychom našim koňským partnerům připravovali hry a poskytovali jim dostatečnou stimulaci?

1. Naplňuje přirozené potřeby koně: Konec nudy a stereotypu

Koně jsou inteligentní, zvídavá stvoření s komplexním sociálním chováním. V přírodě tráví čas hledáním potravy, prozkoumáváním okolí, interakcí s ostatními koňmi a samozřejmě i hrou. V zajetí, často omezení na malé výběhy nebo boxy, jsou tyto přirozené potřeby potlačeny. Nuda a nedostatek mentální stimulace vedou k nežádoucím stereotypům (jako je tkaní, klkání, pletí), apatii nebo dokonce agresivitě. Hra a promyšlená stimulace jim pomáhá tyto potřeby naplnit, což vede ke spokojenějšímu a vyrovnanějšímu koni.

2. Mentální rozvoj a schopnost řešit problémy

Hra a různé formy obohacení (tzv. "puzzle feeding", hledání pamlsků, interaktivní hračky) nutí koně přemýšlet, hledat řešení a učit se novým strategiím. Tím se rozvíjí jejich kognitivní schopnosti, flexibilita myšlení a schopnost adaptace na nové situace. Kůň, který je zvyklý řešit problémy a vnímá učení jako hru, bude ochotnější a vnímavější i při běžném tréninku.

3. Budování důvěry a prohlubování pouta

Když si s koněm hrajeme, vytváříme pozitivní interakce založené na radosti a dobrovolnosti. V takovém prostředí kůň vnímá člověka jako partnera, se kterým je zábava, a nikoli jen jako zdroj tlaku nebo požadavků. To buduje hlubokou důvěru, která je základem každého pevného pouta. Společná hra a objevování posiluje vzájemné porozumění a vytváří nezapomenutelné zážitky. Kůň se na nás těší, protože s námi zažívá něco pozitivního a obohacujícího.

4. Fyzická kondice a koordinace

Mnohé hry podporují přirozený pohyb koně – běh, skákání, změny směru. Tím se zlepšuje jejich fyzická kondice, koordinace, rovnováha a pružnost. Hra může být skvělým doplňkem k formálnímu tréninku, který pomáhá koně udržet ve špičkové kondici zábavnou formou.

5. Prevence stresu a problémového chování

Dostatečná mentální a fyzická stimulace snižuje hladinu stresu u koní. Kůň, který se nenudí a má možnost vybít svou energii a zvědavost zdravým způsobem, je méně náchylný k rozvoji stereotypů, úzkosti, agresivitě nebo jiným problémovým chováním, která často pramení z frustrace a nedostatku podnětů.

Video: Lili-její letos nejoblíbenějí cvičení je dotýkat se nosem balonu a kutálet ho.