Mýty v jezdeckém světě

Díky znalostem z behaviorálních věd a psychologie jsem se naučila efektivně komunikovat a trénovat koně způsobem, který respektuje jejich přirozené potřeby a motivace. Chápu lépe, jak se učí, jak vnímají svět, a jak jim mohu nabídnout srozumitelnou a férovou spolupráci. To mi umožňuje vytvářet harmonický vztah, ve kterém se kůň cítí dobře a je aktivním účastníkem výcviku. 

Vědecké výzkumy  boří zažité mýty, které se po generace předávají, i když neodpovídají realitě.

Rozbijte mýty o tréninku koní: Cesta k lepšímu porozumění a harmonii

Vzdělávání otevírá dveře k novým příležitostem, rozšiřuje obzory a pomáhá nám porozumět světu kolem nás. Bez průběžného vzdělávání bychom se mohli snadno ocitnout v zajetí předsudků a mýtů, které mohou bránit nejen osobnímu, ale i profesnímu růstu. Tato myšlenka se jasně odráží v oblasti tréninku koní, kde se vědecké poznatky ukazují jako nenahraditelný nástroj pro zlepšení vztahu mezi člověkem a zvířetem.   

Mýtus: Nenechej ho vyhrát! Stůj si za svým!

"Ustoupení" v pravý moment může být naopak strategickým tahem, který posílí důvěru a ukáže koni, že mu nasloucháte. Vnímejte chování koně v širším kontextu, ne jako boj o moc. Učte s respektem a flexibilitou, ne tvrdohlavým vynucováním. 

Ténink není boj o dominanci, ale proces vzájemného porozumění. 

Mýtus: Musíš hýbat jeho nohama, protože jsi vůdce! (při práci v kruhovce)

Často slýcháme: "Musíš  kontrolovat jeho pohyb a směr jako vůdce stáda." Realita: Přirozené vůdcovství v koňském světě neznamená fyzickou kontrolu nad pohybem jiného koně.  Koně následují hřebce/klisnu protože chtějí, mají vnitřní motivaci. Stádo není jen souhrn individuí, ale funguje jako celek s emergentním chováním. To znamená, že rozhodnutí a pohyb celého stáda nevychází z jednoho diktátora, pohyb stáda je výsledkem dynamické interakce mezi jeho členy.  

Mýtus: Vždyť si z tebe dělá legraci!

Často slýcháme: "Kůň tě jen zkouší."
Realita: Koně nechápou koncept schválností nebo legrace na něčí účet. Pokud nereagují tak, jak bychom chtěli, zpravidla je to proto, že něčemu nerozumí, necítí se bezpečně, nebo mají špatnou zkušenost z minulosti.

Místo hledání "zlomyslných úmyslů" se snažte pochopit, co za chováním skutečně stojí. Učte koně trpělivě, s respektem a bez předsudků.

Mýtus: Když se koně mezi sebou kopou a koušou, nevadí, když mu jednu natáhneš.

Často slýcháme: "Když ho nakopne jiný kůň ve stádě, bolí to přece víc!"
Realita: Interakce mezi koňmi ve stádě není totéž jako vztah mezi člověkem a koněm. Kůň vnímá člověka jinak než jiného koně. Fyzické tresty z lidské strany mohou vést spíše ke strachu a nedůvěře než k respektu a ochotě spolupracovat.

Budujte vztah na důvěře, ne na síle. Místo trestání využívejte pozitivní trénink, jasnou komunikaci a porozumění.

Mýtus: Udělej mu tu situaci nepříjemnou, aby pak chtěl být u tebe.

Často slýcháme:"Když kůň nechce spolupracovat, musí se mu to celé znepříjemnit." Realita: Učení pomocí strachu a diskomfortu vede pouze k úzkosti a odporu, nikdy k dobrovolné a radostné spolupráci. Motivujte koně pozitivně, aby chtěl být s vámi kvůli dobré zkušenosti a radosti. Vyhněte se manipulaci strachem, která oslabuje důvěru a ničí jakoukoli snahu o partnerství.

Mýtus: Kůň tě zkouší, musíš mu ukázat, kdo je tady šéf!

Populární vysvětlení: "Když kůň dělá něco nežádoucího, testuje hranice a člověk mu musí ukázat, kdo je tu šéf."
Realita: Koňské chování je vždy reakcí na okolní podněty a jeho vlastní fyzický či psychický stav. Většina toho, co lidé označují jako "testování", je ve skutečnosti projev nejistoty, zmatení nebo nepochopení. Místo dokazování autority se soustřeďte na zlepšení komunikace, posílení důvěry a vytvoření pocitu bezpečí. Nejistota si nezaslouží trest, ale pochopení.

Když budete chtít, mohu vám celý soubor těchto textů sjednotit jako brožuru, e-book nebo třeba scénář pro krátká edukativní videa.

Mýtus: Tohle děláme takhle už roky, a vždycky to fungovalo.

Evoluce tréninku: Věda a moderní poznatky o chování koní neustále posouvají hranice. Dnes známe mnohem efektivnější a šetrnější způsoby tréninku, které vedou k lepší spolupráci, spokojenosti koně a méně stresu pro oba. Buďte otevření novým metodám a přístupům a přizpůsobte trénink nejnovějším poznatkům o chování a učení koní.

Mýtus: Kůň musí mít pevnou ruku, jinak tě nebude respektovat.

Často slýcháme: "Pevná ruka a tvrdý přístup jsou nutné, aby kůň poslouchal a respektoval člověka."
Realita: Skutečný respekt nevzniká ze strachu ani z nátlaku. Rodí se z konzistentní, spravedlivé a srozumitelné komunikace. Tvrdé zacházení vede spíše k apatii, strachu nebo dokonce agresi – ne k ochotné spolupráci. Místo síly používejte jasné, ale citlivé vedení. Respekt se buduje na důvěře, ne na zastrašování.

Mýtus: Mladé koně musíš obsednout nejpozději ve třech letech.

Často slýcháme: "Obsedání koně v pozdějším věku je problémové." Individuální vývoj: Kůň fyzicky i mentálně dozrává individuálně, často až do věku pěti, šesti i sedmi let. Příliš brzké obsedání, kdy tělo i psychika nejsou plně připravené, může poškodit jeho zdraví a narušit jeho důvěru k lidem na celý život. Respektujte vývoj koně a jeho individuální zralost. Postupujte pomalu a dejte důraz na důkladnou přípravu ze země, než na uměle stanovená věková pravidla.

Majitelé a jezdci často zaměňují vlastní pocity a přání za skutečné emocionální stavy svých koní. Ačkoliv citové spojení s koněm může být hluboké a významné, vědecký přístup k interpretaci chování zůstává nenahraditelný. 

Lucie Kolářová: Učím lidi, jak s koňmi pracovat s citem a respektem, jak je trénovat pozitivním přístupem a jak o ně pečovat tak, aby mezi nimi vzniklo opravdové a pevné pouto. Spolupráce s koněm není o síle, ale o porozumění, důvěře a vzájemném naslouchání. Můj příběh najdete zde.

Učím lidi, jak trénovat koně v lehkosti a s cite v Online akademii.